Naposledy, když jsem měl zlomené srdce, utěšoval jsem svou sestru, což vyústilo v aféru. Zapojili jsme se do zakázané touhy a nechali za sebou pocit slušnosti a stydlivosti, cítili kůži toho druhého. Bylo předepsáno, že nás musí spojit naše společné utrpení smutku, místo toho nás spojilo s jedním společným cílem byla naše extáze z toho, co bylo normálně tragédií.